Dobrý výkon k úspěšnému výsledku nevedl. Levharti rok 2025 zakončili těsnou prohrou
Čtrnácté kolo 1. ligy zavedlo Levharty na hřiště geograficky nejbližšího soupeře. Přes absenci kapitána Filipa Morávka a zraněného Vladimíra Dolanského v Litoměřicích po většinu zápasu vedli, ale nakonec se musejí smířit s pátou prohrou v řadě. O osudu utkání velkou měrou rozhodlo 38 trestných hodů v neprospěch Chomutova, z nichž soupeř vstřelil plných 30 bodů.
93:89
18:20 40:46 70:69
Reportáž
Po úvodním zastřelování šli Levharti až do sedmibodového vedení a mírný náskok si udrželi do konce první čtvrtiny. Do druhé zase lépe vstoupil Slavoj a ve 13. minutě se dvakrát těšil z jednobodového vedení. Následně vzali otěže zápasu do svých rukou opět chomutovští basketbalisté, kteří po třech trojbodových střelách v řadě Václava Skřivánka vedli dvě minuty před pauzou o devět bodů 33:42.
Nadějný náskok ale Levharti ve druhém poločase neudrželi. Skóre se postupně vyrovnávalo a na přelomu třetí a čtvrté desetiminutovky se už oba týmy zase přetahovaly o nejtěsnější vedení. Bohužel v nejnevhodnější čas odstoupil ze hry kvůli zranění nejlepší střelec Vojtěch Čermák a v závěru jej po pátém faulu následovali jak Tomáš Blažek, tak Štěpán Polák. Třicet sedm vteřin před koncem dostal Litoměřice do vedení 88:86 Petr Krupka a následné pokusy s taktickým faulováním Levhartům nevyšly - z trestných hodů dal Slavoj pět bodů, čímž se dostal na nejvyšší vedení v zápase – 93:86. Trojka Václava Bělohradského v poslední vteřině už nic neřešila a Litoměřice tak porazily Chomutov 93:89.
„Zápas ovlivnily dva faktory. Tím prvním bylo zranění našeho nejlepšího střelce Vojty Čermáka, kterému vyskočilo koleno osm minut před koncem zápasu. A druhým jediný střelecký ukazatel, ve kterém jsme byli horší než soupeř, a tím byly šestky. Soupeř jich házel třicet osm a my pouze patnáct. V poločase to na šestky bylo šestnáct ku jedné, to jsem fakt dlouho nezažil!“ neskrýval údiv trenér Levhartů Daniel Hušek.
Chomutovský tým bojoval v Litoměřicích nejen proti soupeři, ale i s nepřízní osudu. Jednak k absencím Morávka a Dolanského se přidalo zranění Čermáka a v úplném závěru ještě vyfaulování Blažka a Poláka a jednak Chomutov v rozporu s logikou i statistikou házel podstatně méně trestných hodů, přestože si vypracoval podstatně více střeleckých pokusů než soupeř. „Hráčům nemůžu nic moc vytknout. Co se týče nasazení, co se týče počtu střel, procentuální úspěšnosti, doskoků a všeho ostatního, tohle byl jeden z našich lepších zápasů. Na to, že jeho velkou část sehráli hráči druhého sledu, tak to byl z naší strany velmi kvalitní výkon. Jenže když má soupeř třicet osm šestek a my jen patnáct…,“ krčil Daniel Hušek rameny nad rozdílem, který Litoměřicím přinesl třicet bodů, kdežto Chomutovu deset. „Momentálně jsme si dali několik dní volna, protože těch zranění a bolístek je tam doopravdy hodně. Vláďa Dolanský má z minulého kola otřes mozku. U Vojty Čermáka čekáme na výsledky magnetické rezonance, ale nevypadá to dobře. Ondra Kovář hrál pod antibiotikama a Štěpán Polák s práškem na bolest zad. Tomáš Blažek a Šimon Frous si ještě doléčují kotníky,“ vyjmenoval zdravotní neduhy v týmu Daniel Hušek. „Trénovat začínáme 28. prosince. Doufám, že po Novém roce do toho vletíme více zdravotně připravení, abychom zase navázali na lepší výsledky z úvodu sezony. I když jsme prohráli pětkrát v řadě, tak si nemyslím, že bychom v těch zápasech byli horší než soupeř. Spíš rozhodovaly maličkosti, které byly častokrát způsobeny právě naším zdravotním stavem.“
