Až letos na jaře se zdravotní stav MARKA BALÍKA natolik zlepšil, že s každým dalším utkání finišující základní části I. basketbalové ligy a následné play off rostl jeho výkon a s ním i počet minut, které trávil na palubovce. Své si také odvedl ve čtvrtém finálovém utkání v Jindřichově Hradci. Stal se jeho smutným hrdinou, když po zranění kolena v samém závěru utkání musel být odvezen záchranou službou do nemocnice.
Marku, vraťme se k osudnému 11.květnu. Vzpomeneš si ještě, jak došlo k Tvému zranění?
Jasně, bylo asi 5 minut do konce utkání, šel jsem po postranní čáře, udělal jsem spin, tělo šlo do leva a koleno zůstalo na místě. Nedošlo tam k žádnému kontaktu, prostě špatný pohyb.
Když jsme spolu mluvili na začátku srpna bylo koleno zdánlivě v pořádku, jen při zátěži jsi cítil bolest, která pohyb limitovala. Čekalo tě artroskopické vyšetření. Co lékaři zjistili a co následovalo?
V srpnu všechno vypadalo celkem v pořádku, začal jsem se pomalu zapojovat do přípravy, ale potom se bohužel problémy vrátily. Navštívil jsem jiného doktora specialistu a ten diagnostikoval utržený vaz v koleni.
Nemohu se ubránit otázce proč ta pauza od poloviny května až do listopadu. Nedalo se to řešit dřív?
Největší problém byla asi první špatná diagnóza, kdy lékař konstatoval, že mám vazy jenom hodně pochroumaný, ale jinak je všechno v pořádku. Naordinoval klid (2 měsíce) a postupné zatěžování. Vše probíhalo normálně, začínal jsem běhat, noha se zlepšovala. Bohužel nebo snad bohudík mně koleno zase vypadlo. Navštívil jsem tedy jiného lékaře, který řekl, že je to přetržený vaz. To byla asi polovina srpna. Všechno se ještě zkomplikovalo zdravotní pojišťovnou, kterou jsem musel změnit. Pak nějakou dobu čekáte na termín operace a tohle všechno dá tu šílenou dobu.
Jaké jsou tvé plány do budoucna a kdy chystáš návrat na ligovou palubovku?
Teď je mojí prioritou č.1 dát se zase zdravotně do pořádku. Poslední dobou těch problémů bylo vážně požehnaně. Jestli všechno dopadne jak má, tak bych měl letošní sezónu ještě stihnout.
Přejme Márovi, aby v duchu hesla „Co mě nezabije, to mě posílí“ naplnil svá předsevzetí a aby podobně jako někteří další hráči, našel i po těžkém zranění cestu zpět do MNBL!
