Pavle, z rakouského WBC Kraftwerk Wels, kde jsi strávil, pokud se nemýlím, 4 úspěšné sezóny, jsi se vrátil do Mattonky a oblékal jsi dres Prostějova. Je všeobecně známo, že to pro tebe nebyl šťastný půlrok. Proč?
Tohle je jedna z otázek, na které nerad odpovídám a to z mnoha důvodů. Faktem je, že jsem přišel z Rakouska do Prostějova a než se stačil aklimatizovat, tak kolem Vánoc jsem šel na operaci s levým kolenem. Následovalo komplikované léčení, prodělal jsem trombózu a rehabilitace nepřinášela očekávané výsledky. Po konzultaci s lékařem jsem byl vlastně donucen ukončit svoji aktivní profesionální kariéru, protože koleno by již denní dvoufázový trénink nevydrželo.
Když jsi následně zakotvil v Chomutově a jen o vlásek vám unikl postup do finále play off v sezóně 2009/2010, věřil jsi, že si MNBL ještě někdy zahraješ?
Upřímně řečeno ne. Jak už jsem řekl v minulé odpovědi, tak jsem hraní na „mattonkové“ úrovni měl vyřešené, když mě oslovil Martin Řápek, manažer Chomutova, už jsem spíše ani hrát nechtěl. Ale jak to nazval „pojď k nám si zahrát jen tak pro radost“ Tak si to si plním doteď a jen druhým rokem jsem se do toho basketu více ponořil.
Máš za sebou řadu sezón na českých i zahraničních palubovkách. Existuje nějaký výjimečný zápas, na který i po letech vzpomínáš? A proč?
Těch zápasů je tolik, že těžko bych teď vybíral jeden. Výjimečný zápas byl pro mě skoro každý, protože se mi splnil sen hrát basketbal a proto jsem si užíval každý zápas.
Je známa tvá vášeň pro horská kola. Jaká byla (je) ta letošní cyklistická sezóna?
Má vášeň je pro cyklistiku jako takovou a jde o to, že jsem začal jezdit více na kole v době, kdy jsem se vracel po zranění kolene a v rámci rehabilitace jsem používal kolo. V té době jsem se seznámil s kamarádem Radkem Bonkem a založili jsme team a užíváme si jízdy na kolech doteď a občas jedeme na nějaké ty závody a vítězstvím je pro nás každý dokončeny závod. Letošní sezóna ještě neskončila, ale jízdu na kole teď používám jako tréninkový prostředek na nadcházející sezónu a musím říci, že díky kolu se udržuji v kondici a proto i můžu, přes problémy s kolenem, vyběhnout na hřiště.
Chomutov již angažoval na pozici rozehrávače Roba Loweryho z USA. Jaké máš zkušenosti ze hry s americkými basketbalisty a jak se ti s nimi hraje?
Ono je více méně jedno jestli je to Američan nebo Čech. Jde o to aby si hráč sedl s týmem a všichni táhli za jeden provaz. Byl jsem v týmech, kde nebyl ani jeden Američan a nebo jako třeba v Rakousku jich bylo i šest.
Do MNBL 2011/2012 jdeš v „trojroli“ hráče – kapitána – asistenta trenéra. Jak vidíš šance Levhartů v elitní české basketbalové lize z úhlu pohledu každé z těchto tří funkcí?
Pohledy všech těchto funkcí se dají shrnout do jednoho. Rádi bychom se prezentovali kolektivní hrou, aby bylo vidět, že jsme jeden tým a ne soubor individualit. Hlavně se chceme udržet a pohybovat se mimo míst sestupu.
